Musíte mít k fotografické činnosti živnost?

Jako fotograf máte vícero možností, jak si fotografickou činností vydělávat.

V úvahu připadají tyto nejčastější formy:

  1. pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti),
  2. živnost,
  3. výkon umělecké činnosti (podnikání dle autorského zákona).

Každá z těchto forem má své výhody i nevýhody, pokusím se je stručně shrnout v tomto příspěvku.

1. pracovní poměr

Výkon fotografické činnosti v režii pracovního práva upřednostní zejména ti, kteří mají rádi „sociální jistoty“, neboť o marketing a klientskou základnu se postará zaměstnavatel, který zaměstnanci uděluje pokyny k výkonu práce. Jde o typický pracovní poměr; vztah mezi umělcem jako zaměstnancem a zaměstnavatelem se řídí pracovní smlouvou, v níž je sjednán jako druh práce např. „fotografická činnost“, či „fotograf“.

Většina z vás zná výhody klasického pracovního poměru (po práci čistá hlava, stabilní příjem, administrativní nenáročnost, daně a srážky odvede zaměstnavatel) a nevýhody (plnění pokynů zaměstnavatele, dodržování stanovené pracovní docházky).

Jaké jsou méně známé výhody a nevýhody ve fotografické branži?

Autorský zákon1 v § 58 upravuje tzv. zaměstnanecké dílo. Pokud si se zaměstnavatelem nesjednáte jinak, ke snímkům, které pro zaměstnavatele vyfotografujete, vykonává majetková práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel. Co to znamená? Zaměstnavatel může uzavírat k vašim fotografiím licenční smlouvy, inkasuje tedy zisky z vašich fotografií, fotografie je oprávněn zveřejňovat, upravovat, zpracovávat, spojovat s jiným dílem, zařazovat do díla souborného a uvádět fotografie na veřejnost pod svým jménem. Uvedené se vztahuje také na fotografie, které jste ještě nedokončili, např. chybí konečný postprocessing. Po ukončení pracovněprávního vztahu vykonává majetková práva i nadále bývalý zaměstnavatel. Výše uvedené platí, pokud si se zaměstnavatelem nesjednáte odlišná práva.

Šanci na dodatečnou odměnu získáte pouze, pokud se vaše fotografie stane slavnou nebo jinak úspěšnou. Autorský zákon říká, že pokud se mzda vyplacená fotografovi dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku, vznikne vám právo na přiměřenou dodatečnou odměnu. Zde může vzniknout spor, jaká výše dodatečné odměny je přiměřená?

Pokud pracujete přes agenturu a smlouva mezi agenturou a zaměstnavatelem nestanoví odlišně, majetková práva vykonává faktický zaměstnavatel, pro kterého dočasně vykonáváte práci, nikoliv agentura.

Velkou výhodou fotografa v pracovním poměru však bezpochyby bude materiální zázemí – zaměstnavatel zásadně zaměstnanci poskytne pracovní pomůcky, tedy v případě fotografa fotoaparát a software na úpravu fotografií (takový Photoshop měsíčně něco stojí), což zaměstnanci ušetří nemalé finanční prostředky. Pokud fotografujete mimo své pracoviště, vysílá vás zaměstnavatel na pracovní cestu a náleží vám zpravidla také cestovné a stravné.

Dohoda pro provedení práce a dohoda o pracovní činnosti

Dohody jsou vhodnější pro příležitostnou fotografickou činnost, lze je flexibilněji ukončovat. Dohodu o provedení práce (DPP) lze uzavřít na práci do 300 hodin za kalendářní rok, dohodu o pracovní činnosti (DPČ) do 20 hodin týdně.

Jejich výhodou je nižší zatížení a administrativa, neboť pokud si vyděláte u každého zaměstnavatele na DPP do 10.000,- Kč měsíčně, srazí vám zaměstnavatel 15% daň a neřešíte sociální a zdravotní pojištění. Pokud jste ale osobou bez zdanitelných příjmů (dohoda je vašim jediným příjmem), pak se platbě na zdravotní pojištění stejně nevyhnete. Daňové přiznání můžete podat zcela dobrovolně a získat tak 15% daň zpět. S podepsaným prohlášením k dani (růžový papír) se odvede 15% daň jako zálohová a můžete si přes zaměstnavatele nárokovat slevu na dani a daňová zvýhodnění. Toto prohlášení můžete každý měsíc podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. U DPČ byl stanoven limit pro neodvádění sociálního a zdravotního pojištění do 2.999,- Kč měsíčně (od 3.000,- Kč již odvádíte zdravotní pojištění).

2. živnost

Fotograf provozuje svoji činnost za účelem dosažení zisku, samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Vyřízení živnosti volné „Fotografické služby“, pro kterou není třeba prokázat odborné fotografické schopnosti, je jednoduchou záležitostí, stačí uhradit na příslušném živnostenském úřadu (příslušnost dle trvalého bydliště) správní poplatek 1.000,- Kč a vyplnit krátký formulář. Bude vám přiděleno identifikační číslo (IČ), které vám zůstane i pro další případné živnosti (samostatné činnosti). Ze zkušenosti stačí přijít na živnostenský úřad a vše vyřídíte s úřednicí na jedné schůzce. Vyžaduje se plná svéprávnost2 a trestní bezúhonnost3. Návštěvou zároveň splníte ohlašovací povinnost vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně i správě sociálního zabezpečení.

Fotografické služby vymezuje příloha č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. v bodu 68. následovně: „Veškeré pořizování, zpracování a úprava fotografií analogovou i digitální technologií, zařízením a technikou s tím související. Zhotovování černobílých a barevných snímků průmyslových, reklamních, portrétních, figurálních a reportážních fotografií. Zpracování fotografií ručně nebo pomocí strojních zařízení. Úpravy fotografických snímků pomocí retuše, kopírování, zmenšování, zvětšování pozitivů a diapozitivů všech formátů, vyvolávání a úprava vyvolaných filmů, kolorování a příprava fotografických roztoků. Zhotovování snímků v ateliérech, interiérech i exteriérech s výtvarným zaměřením, a to na všechny druhy fotografických materiálů. Praní, čištění, sušení, leštění, stříhání, montáž a další úpravy pozitivních i diapozitivních fotografií a fotografických filmů. Provozování samoobslužných fotografických automatů.“

Vymezení je poměrně široké, avšak lze si nahlásit živností více a rozšířit si potenciální „podnikatelské pole“.

Oproti pracovnímu poměru disponujete majetkovými právy v plném rozsahu, záleží jen na vás, zda budete třetím osobám poskytovat licence k využití vašich fotografií a za jakou licenční odměnu. Sami se také rozhodnete, s jakou klientelou budete spolupracovat. Nevýhodou jsou samozřejmě náklady, které si v plném rozsahu nesete vy sám. Na náklady si musíte vydělat, přičemž ne každý náklad je daňově uznatelným výdajem.

Co se týče povinných záloh, pak ve stručnosti shrnu, že záleží, zda vykonáváte živnost jako hlavní, či jako vedlejší výdělečnou činnost.

Vedlejší činnost

Pokud jste zaměstnanec, na mateřské, rodičovské dovolené, řádně studující nebo v důchodu a živnost máte pouze jako vedlejší činnost, pak zálohy na sociální pojištění hradíte pouze, pokud jste měli v minulém roce významnější zisk (rozhodná částka pro rok 2020 je 83.603,- Kč) nebo je hradíte dobrovolně. Zálohy neodvádíte ani v prvním roce fotografování při vedlejší činnosti. Pokud rozhodnou částku překročíte, doplatíte sociální pojištění až po odevzdání přehledu a začnete platit zálohy (pro rok 2020 u vedlejší činnosti činí minimální záloha 1.018,- Kč).

S vedlejší živností si nemusíte příliš lámat hlavu ani se zálohami na zdravotní pojištění, neboť pokud dosáhnete významnějších příjmů, uhradíte zdravotní pojištění až po odevzdání přehledu, zálohy neplatíte.

O důvodech, pro které vykonáváte živnost jako vedlejší činnost, musíte OSSZ i pojišťovnu řádně informovat.

Hlavní činnost

Rozhodnete-li se pro samostatnou činnost hlavní, pak hradíte v prvním roce minimální zálohy – na rok 2020 minimální záloha na zdravotní pojištění činí 2.352,- Kč a na sociální pojištění 2.544,- Kč, další roky budete odvádět zálohy dle dosaženého zisku v předchozím roce.

Daň z příjmu

K dani z příjmu se musíte jako živnostník v prvé řadě registrovat (do 15 dní od započetí výkonu živnostenské činnosti a bude vám přiděleno DIČ). Zálohy na daň z příjmů neplatíme v prvním roce, kdy s podnikáním začínáme nebo pokud jste za předchozí rok platili daň z příjmů do 30.000,- Kč. Následně se záloha stanoví podle poslední známé daňové povinnosti.

Živnost nabízí výhodu především v možnosti využití výdajového paušálu ve výši 60 % z příjmů (max. částka výdajů 1.200.000,- Kč). Pokud plánujete nákup fotovybavení a softwaru, využijete naopak daňové možnosti uplatnění skutečných výdajů (sbíráte účtenky).

Nejste-li plátcem DPH, vedete pouze daňovou evidenci a jednoduše si evidujete daňově uznatelné příjmy a výdaje. Do začátku postačí excelovská tabulka, kde si příjmy a výdaje zapisujete a máte současně pravidelný přehled o výši svých příjmů.

3. výkon umělecké činnosti (podnikání dle autorského zákona)

Posledním způsobem je vykonávání nezávislého povolání fotografa, jakožto umělce, tedy provozování tvůrčí činnosti podle autorského zákona. Jedná se o tzv. jinou samostatně výdělečnou činnost, k níž není třeba žádného oprávnění, nebudete evidovaní v živnostenském rejstříku, avšak máte povinnost daňové registrace na finančním úřadě a oznámit zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení svoji uměleckou činnost.

V našem právním řádu není bohužel dostatečně vymezen statut umělce. Pokud si zvolíte tento způsob realizace výdělečné fotografické činnosti, můžete se potýkat s neporozuměním nejen u některých orgánů státní správy, ale také nedůvěrou veřejnosti. Klienti si vás nevyhledají v živnostenském rejstříku a nemusí vás považovat za „profesionála“.

Zatímco volná živnost „fotografické služby“ nabízí dostatečně široké spektrum činností, může vznikat spor, kdy je vaše činnost ještě považována za uměleckou činnost. Jediné vymezení uměleckého díla nacházíme v § 2 autorského zákona, který stanoví jako podmínku, že dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, přičemž mezi ně patří také dílo fotografické. Z definice je zřejmé, že u této formy nebudete moci například provozovat samoobslužné fotografické automaty. Lze ale uzavřít, že každý výsledek vaší fotografické činnosti naplňuje požadavek jedinečného výsledku tvůrčí činnosti autora? Živnost vám zajistí větší flexibilitu a jistotu, že nepřekračujete hranice „umělce“.

Fotografovi v režimu umělecké činnosti podle autorského zákona je obdobně jako živnostníkovi na finančním úřadu přiděleno daňové evidenční číslo (DIČ) a odvádí daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání (§ 7 odst. 2 písm. c/ zákona o daních z příjmů). Viz také demonstrativní výčet profesí u pojmu nezávislá činnost v ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) bod 1. zákona o daních z příjmů, mezi nimiž je uveden také „umělec“. Umělec si může na nákladech odečíst pouze 40% paušál, nejvýše však 800.000,- Kč (§ 7 odst. 7 písm. d/ zákona o daních z příjmů), což je oproti živnosti méně výhodné (u živnosti je to o 20 % více).

Dále se nabízí možnost uplatnit zdanění příjmů umělce majícího příjmy z užití nebo poskytnutí autorských či příbuzných práv dle § 7 odst. 2 písm. a/ zákona o daních z příjmů. Podrobné daňové aspekty příjmů z autorských práv však přesahují svým rozsahem možnosti tohoto příspěvku, jedná se o komplikovanou právní oblast.

Umělec s příjmem z výkonu nezávislého povolání má obdobné povinnosti při odvádění záloh na zdravotní a sociální pojištění jako živnostník. Viz text výše. Avšak u některých autorských honorářů4 (např. za příspěvek do novin a časopisů) od téhož plátce do 10.000,- Kč měsíčně, se provede jen srážková daň a honoráře nepodléhají odvodu na sociální a zdravotní pojištění.

Příležitostný příjem

V případě, že jste za peníze fotografovali jen příležitostně a příjem v úhrnu nepřesáhne 30.000,- Kč za rok, pak jste od daně osvobozeni, nemusíte podávat daňové přiznání a odvádět z tohoto příjmu daně (viz § 10 odst. 3 písm. a/ zákona o daních z příjmů). Je třeba si dát pozor na neoprávněné podnikání, za které hrozí nemalé pokuty (do 500.000,- Kč u živnosti volné), nenaplňuje-li vaše fotografická činnost pojem „příležitostné činnosti“. Ve větším rozsahu je neoprávněné podnikání dokonce trestným činem.

Zákon o daních z příjmů bohužel pojem „příležitostně“ nedefinuje. Lze však dovodit, že se jedná o činnost bez opakování v určitém období, při níž chybí prvek systematičnosti. Mělo by se jednat o jednorázovou záležitost. Z judikatury vyplývá, že soustavnost nelze zaměňovat s nepřetržitostí a trvalostí, vždy je třeba posoudit konkrétní případ s přihlédnutím k povaze činnosti.5

Závěr

Nevylučuje se, abyste měli příjmy jak ze závislé činnosti, tak ze samostatné výdělečné činnosti a pobírali současně příjmy z poskytnutí autorských práv. Každý si musí zejména zvážit, zda bude svoji činnost vykonávat jako hlavní či jako vedlejší. Je-li pro vás prioritou volnost ve fotografické činnosti, mohu jen doporučit živnostenské oprávnění.

U vedlejší živnosti provozované vedle zaměstnání pozor na konkurenční jednání dle § 304 zákoníku práce (souhlas zaměstnavatele s výdělečnou činností shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele)6, jakož i na specifika některých povolání (u zaměstnanců státní správy se k podnikání vyžaduje souhlas zaměstnavatele bez ohledu na předmět činnosti zaměstnavatele). Tato omezení se nevztahují na uměleckou činnost (viz režim č. 3/ výkon umělecké činnosti).

Získáváte-li příjem z fotografické činnosti opakovaně, nelze ho již považovat za příležitostný příjem a je na čase, zvolit si jednu ze zákonných forem výdělečné činnosti.


1 Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
2 Plnou svéprávnost lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti.
3 Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
4 Srov. § 7 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
5 Srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.2.2008, sp. zn. 22 Cdo 679/2007
6 Podle § 304 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce: „Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.“

FACIT

Jako fotograf máte vícero možností, jak se fotografickou činností živit nebo si jen přivydělávat. Každá z těchto forem má své výhody i nevýhody, které jsem v tomto příspěvku shrnula.

V úvahu připadají tyto nejčastější formy:

1. pracovní poměr (dohoda o provedení práce)

Výhody: klasické výhody pracovního poměru (po práci čistá hlava, stabilní příjem, administrativní nenáročnost, daně a srážky odvede zaměstnavatel), dále materiální zázemí (pracovní pomůcky – fotoaparát, software), pracovní cesty, za něž vám zpravidla náleží cestovné a stravné.
Nevýhody: klasické nevýhody pracovního poměru (plnění pokynů zaměstnavatele, většinou také povinnost dodržování pracovní docházky), zejména však vznik tzv. zaměstnaneckého díla podle § 58 autorského zákona (není-li ujednáno jinak, náleží zaměstnavateli majetková práva k fotografiím, které jste jakožto fotograf vytvořil při plnění svých pracovních úkolů).

2. živnost

Výhody: flexibilita, volnost, svobodná volba klientely, výdajový paušál ve výši 60 % z příjmů (max. 1.200.000,- Kč), při nákupu fotovybavení a softwaru lze naopak využít možnosti uplatnění skutečných nákladů. U vedlejší činnosti se zpravidla nehradí zálohy na daň, zdravotní a sociální (v závislosti na příjmu z předchozího roku).
Nevýhody: administrativa – daňová evidence, komunikace s úřady (zejména při hlavní činnosti), správní poplatek 1.000,- Kč za ohlášení živnosti, náklady v plném rozsahu nese fotograf, minimální výše záloh při hlavní činnosti v celkové výši 4.896,- Kč (pro rok 2020).

3. výkon umělecké činnosti (podnikání dle autorského zákona)

Výhody: netřeba žádného oprávnění, v živnostenském rejstříku nejsou zveřejněny údaje fotografa.
Nevýhody: výdajový paušál ve výši 40 % z příjmů (max. 800.000,- Kč), což je o 20 % méně než u živnosti, nejednoznačnost pojmu „umělecká činnost“ a tedy rozsahu fotografické činnosti, kdy nemusí být zřejmé, zda překračujete meze umělecké činnosti, potenciální nedůvěra klientů a státních orgánů, minimální výše záloh obdobná viz živnost.

Příležitostný příjem – Máte-li pouze příležitostný výdělek (= jednorázová fotografická služba, neposkytovaná opakovaně, chybí prvek systematičnosti) a příjem v úhrnu nepřesáhne 30.000,- Kč za rok, pak jste od daně osvobozeni.