Které fotografie jsou chráněny autorským právem?

Jsou chráněna i “průměrná” fotografická díla nebo jen fotografie dosahující určité kvality?

Jistě se shodneme na tom, že fotografie jakožto výsledek tvůrčí duševní činnosti může dosahovat různých kvalit (estetické, ekonomické, kvality z hlediska účelnosti). Kvalita je však jakýmsi subjektivním hodnocením fotografie, přestože jsou praxí dány určité obecně přijímané principy a pravidla. Je však pro autorské právo relevantní, že fotografii vyfotil profesionál se špičkovým fotografickým zařízením nebo začínající laik s malým kompaktem?

Autorské právo náleží fotografovi, který je autorovým vlastním duševním výtvorem a je tedy minimálně původním dílem. Tato úroveň původnosti byla na mezinárodní úrovni zakotvena již v Bernské úmluvě a pro členské státy EU byla sjednocena směrnicí č. 93/98/EHS, z jejíhož čl. 6 vyplývá, že chráněny jsou fotografie, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem a na rozhodování o jejich způsobilosti k ochraně se nepoužijí žádná další kritéria (tedy ani kvalitativní kritérium). Členské státy však mohou stanovit i ochranu ostatních fotografií.

Český zákonodárce vymezil v § 2 odst. 1 a 2 autorského zákona (AZ) předmět ochrany následovně:

“Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické (první odstavec).

Za dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. (druhý odstavec)”

Fotografie lze tedy dělit do 3 skupin:1

Soudní dvůr Evropské unie v rozhodnutí ve věci Painer ze dne 1.12.2011 sp. zn. C 145/10 také konstatoval, že fotografie jsou chráněny autorským právem za podmínky, že jsou duševním výtvorem autora, který odráží jeho osobnost a fotografie je výrazem jeho rozhodnutí učiněných na základě jeho tvůrčí svobody při vytváření fotografie. Přičemž naplnění těchto podmínek přísluší ověřit vnitrostátnímu soudu.

Rozhodujete-li jakožto autor o výsledku fotografie, kdy si zvolíte vhodný fotografický objekt, vymyslíte kompozici a nastavíte fotoaparát (zvolíte fotografický režim nebo manuálně nastavíte fotoaparát), je vaše dílo vždy chráněno autorským právem. Uvedené platí dvojnásob, pokud digitální fotografie zpracováváte ve fotografickém editoru (tzv. post-processing), kde volba barevné teploty, kontrastu atd. představuje zcela jistě tvůrčí činnost autora.

Chráněn podle autorského zákona ale není námět díla sám o sobě nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda. Řeknete-li kamarádovi svůj fotografický záměr nebo “obšlehnete” již vyfotografované téma, nedochází tak k porušování autorských práv u fotografie, která přišla s nápadem jako první. Za neoprávněný zásah tak nelze považovat inspiraci jiným dílem, pokud ovšem nedojde k užití díla (včetně například jeho zpracování) a inspirace zůstane jen v rovině využití prostého námětu či myšlenky (nápadu), které nejsou ve smyslu § 2 odst. 6 AZ předmětem ochrany.

V takovém případě však může dojít ke konfliktu s právy nebo oprávněnými zájmy jiného subjektu z pohledu dalších právních předpisů (například z pohledu nekalé soutěže). Zcela záměrně zde také pominu morální aspekt. Hranici přípustné inspirace nelze stanovit obecně, ale je potřeba posuzovat každý konkrétní případ samostatně.


1Srov. Valoušek, M.: Fotografie a právo. Autorské právo a ochrana osobnosti ve vztahu k fotografii. Praha: Leges, 2014, 13-18s.

FACIT

Autorským právem jsou chráněny fotografie, které jsou alespoň původní, tedy jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Autorské právo nechrání námět díla sám o sobě, ani myšlenku, postup, princip či metodu (tím není dotčena ochrana z pohledu například nekalé soutěže).