Jak dlouho trvá autorské právo?

V článku „Které fotografie jsou chráněny autorským právem?„ jsme si popsali, za jakých podmínek jsou fotografie chráněny autorským právem. Nyní na uvedené navážeme a shrneme, jak je to s dobou trvání autorských práv.

Autorská práva se sestávají ze dvou složek - osobnostních práv a majetkových práv.

Osobnostním právem se rozumí právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství a rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství při zveřejnění uvedeno. Fotograf má výlučné právo rozhodnout se, zda jím zhotovenou fotografii zveřejní, jakým způsobem, případně zda ho označí symbolem ©, neboť jeho autorské právo existuje bez ohledu na zveřejnění díla. Autor má dále právo na nedotknutelnost svého díla a na autorský dohled. Těchto osobnostních práv se autor nemůže vzdát, jsou nepřevoditelná a zanikají smrtí autora.

Po jeho smrti nastupuje postmortální ochrana (§ 11 odst. 5 AZ) – Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu. Dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím hodnotu díla. Je-li to obvyklé a nejde-li o dílo anonymní, musí být při jeho užití uveden autor. Této ochrany se může domáhat i po zániku majetkových práv osoba autorovi blízká (nemusí jít tedy o dědice, zpravidla však půjde), právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce.

Majetkovým právem se rozumí právo dílo užít nebo dát souhlas k užití jinou osobou. Autorský zákon pak stanoví v § 12 odst. 4 demonstrativní výčet toho, co se rozumí pod pojmem „užít“, jde například o rozmnožování díla, rozšiřování originálu, pronájem, půjčování, vystavování originálu či rozmnoženiny díla. Výkon majetkových práv může autor přenechat odlišným osobám a využít tak dílo ke svému ekonomickému prospěchu. K tomu slouží institut licence. Pokud „prodáváte fotky“ ve fotobankách, z právního hlediska poskytujete „kupujícím“ licenci k užití fotografického díla. O licencích sepíšeme článek později.

Majetková práva zásadně trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, jsou předmětem dědictví. Není-li znám autor díla a jde-li o dílo anonymní nebo pseudonymní, pak se počátek 70ti leté lhůty odvíjí od oprávněného zveřejnění díla. U spoluautorství se doba 70 let počítá od smrti posledního přeživšího autora.

Po uplynutí doby trvání majetkových práv, může každý dílo (např. fotografii) volně užít, jde o tzv. volné dílo, tím však není dotčena postmortální ochrana díla.

Autorský zákon stanoví zvláštní pravidlo pro počítání doby trvání majetkových práv, jež se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (viz § 27 odst. 8 AZ).

Praktický příklad

Fotograf pan Novák dne 20.12.2000 vyfotografoval vánoční krajinu. Fotografie je autorovým vlastním duševním výtvorem, proto je chráněna autorským právem. Autorské právo (obě jeho složky) k fotografii panu Novákovi vzniklo dne 20.12.2000, konkrétně okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, což je v okamžiku elektronického zápisu dat ve fotoaparátu a fotografii tak lze shlédnout z karty nebo z fotoaparátu. Pan Novák svoji fotografii ještě neviděl na PC ani v papírové podobě, avšak už k ní nabyl autorské právo. Autorské právo by k fotografii získal i v případě, že měl fotoaparát zapůjčený od kamaráda.

Dne 26.12.2000 svoji fotografii zveřejnil na své sociální síti. Z právního pohledu autor rozhodl o zveřejnění díla a zpřístupnil dílo veřejnosti. Vzhledem k tomu, že dílo bylo zveřejněno nikoliv anonymně nebo pod pseudonymem, majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Pokud by například dne 3.3.2010 pan Novák zemřel, jeho osobnostní autorská práva by tímto dnem zanikla a nastoupila postmortální ochrana, majetková práva by ale trvala ještě 70 let. Dědicové pana Nováka by například mohli poskytovat licence k užití fotografie a využívat dílo ke svému prospěchu. Počátek běhu 70ti leté doby by byl stanoven na den 1.1.2011 a doba trvání majetkových práv k vyfotografované vánoční krajině by skončila k 1.1.2081 (samozřejmě za předpokladu nezměněné legislativy).

Jiná situace nastane, pokud pan Novák zveřejní fotografii pod svým pseudonymem nebo anonymně (a pravé jméno autora není obecně známo, pak je událostí rozhodnou pro počítání 70ti leté doby okamžik zveřejnění díla, tedy den 26.12.2000. Počátkem doby je den 1.1.2001 a majetková práva zaniknou dne 1.1.2071. Bude-li pravé jméno autora dodatečně v této 70ti-leté lhůtě zveřejněno, pak se doba majetkových práv bude počítat až od úmrtí autora a v námi nastíněném příkladě dojde k prodloužení doby majetkových práv o 10 let.

U starých fotografií je často těžké určit, zda autorské právo ještě trvá. Z přechodných ustanovení k autorskému zákonu, který nabyl účinnosti dne 1.12.2000, vyplývá, že doba trvání majetkových práv (70 let) se řídí tímto zákonem i tehdy, začala-li doba běžet před nabytím účinnosti autorského zákona. U fotografií pořízených před rokem 2000, můžeme tedy často kalkulovat s dobou 70ti let. Neznáme-li autora nebo den zveřejnění fotografie, určitou pomůckou pro určení, kdy mohla být fotografie pořízena, nám může být obsah fotografie. Je-li například na fotografii zachycena konkrétní budova, lze usuzovat, že fotografie byla pořízena až v období po výstavbě budovy atd.

FACIT

Je třeba odlišovat dvě složky autorského práva – osobnostní a majetkové právo.

Osobnostní právo (právo rozhodovat o zveřejnění, osobovat si autorství, autorský dohled) trvá po dobu autorova života. Po jeho smrti následuje postmortální ochrana díla (nikdo jiný se nemůže prohlašovat za autora, dílo může být užíváno jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu).

Majetkovým právem se rozumí právo dílo užít nebo dát souhlas k užití jinou osobou, typicky pokud získáváme z fotografií finanční prospěch (poskytujeme licence nebo prodáváme fotografie jako obraz).

Majetková práva zásadně trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti, jsou předmětem dědictví. Není-li znám autor díla a jde o dílo anonymní nebo pseudonymní, pak se počátek 70ti leté lhůty odvíjí od oprávněného zveřejnění díla. U spoluautorství se lhůta 70ti let počítá od smrti posledního přeživšího autora. Doba se počítá vždy od 1.1. „následujícího roku“. Viz příklad.

Po uplynutí doby trvání majetkových práv, jde o tzv. volné dílo.